Zámek Přerov 
Vítáme Vás HistorieExpoziceAkce Diskuze \"" English version

Zámek Přerov 




Adresa:  Horní náměstí 1
75152  Přerov
Telefon:  581 250 531
Email:  muzeum.prerov@telecom.cz

 
 
 

Poslední aktualizace:  27.3.2006
Poloha tohoto objektu
 

Olomoucký kraj, ve městě Přerov.
 
Zobrazit detailní polohu

toto je negarantovaný záznam ...
Popis

Přerovský hrad byl vybudován pravděpodobně v polovině 11. století. Jako zeměpanský majetek sloužil za jedno ze šesti sídel hradské správy na Moravě. Od počátku plnil i strážní a obrannou funkci důležité křižovatky obchodních cest a brodu přes řeku Bečvu. První přímá písemná zpráva o přerovském hradu pochází až z roku 1253, kdy se o jeho dobytí neúspěšně pokoušela vojska uherského krále Bély IV. Roku 1487 získal panství s hradem do dědičného držení Vilém z Pernštejna a zahájil přestavbu tehdy zpustošeného hradu na pohodlnější zámek. K dalším závažným stavebním úpravám, jimiž zámek získal dnešní renesanční podobu, došlo v letech 1612 – 1615 za Karla st. ze Žerotína. Poslední majitelé zámku Magnisové souhlasili s využíváním objektu jako sídla městských úřadů. V roce 1918 ho prodali městu. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu, který od té doby slouží jako sídlo Muzea Komenského.
 
Muzeum Komenského v Přerově patří k nejstarším svého druhu na světě. Bylo založeno Františkem Slaměníkem v roce 1888 a později spojeno s Městským muzeem, které vzniklo v r. 1902.
 
Expozice

  • Expozice archeologie - Expozice archeologie byla nově instalována v roce 2000 v sedmi místnostech pozdně gotických sklepů přerovského zámku. Prezentuje archeologické lokality regionu, včetně světoznámého naleziště v Předmostí. Samostatný oddíl expozice představuje rekonstrukce hradní černé kuchyně z období raného novověku (16. - 17. stol.).
  • Jan Blahoslav a Čeští bratři - Úvodní expozice přináší obraz myšlenkového světa českých bratří, z jehož středu vyrostly dvě významné osobnosti světové vědy a kultury - Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský.Jan Blahoslav, biskup jednoty bratrské a spisovatel, se narodil 20. února 1523 v Přerově na Horním náměstí.
    Expozice připomíná jeho působení v Prostějově, Mladé Boleslavi, Královci a Basileji, přibližuje také nejvýznamnější díla, na kterých se podílel autorsky i redakčně (Kancionál šamotulský a ivančický, Bible kralická, Musika, Filipika proti misomusům).
    V expozici je umístěn dřevěný model Blahoslavovy sochy od akad. sochaře Františka Bílka, která byla v roce 1923 postavena před zámkem na Horním náměstí.V zadní místnosti - bývalé zámecké kapli se zachovalou pozdně gotickou žebrovou klenbou a svorníkem se znakem Pernštejnů - je připomenuto dílo J. A. Komenského, posledního biskupa jednoty bratrské. Autorem sádrového modelu sochy sedícího Komenského je akad. sochař Igor Kitzberger. Její kovová replika je umístěna v atriu tzv. Korvínského domu (č.p. 31) na Horním náměstí.
  • Památník J. A. Komenského - Místnosti vévodí socha J. A. Komenského od akad. sochaře Vladimíra Navrátila a skleněná urna s prstí z Komenského hrobu v holandkém Naardenu. Kopie reliéfů, jejichž originály zdobí naardenskou Valonskou kapli a jejichž autorem je akad. sochař Jaroslav Horejc, zachycují Komenského životní osudy. Připomenuty jsou také přerovské pobyty J. A. Komenského, který zde prožil jedno ze svých nejšťastnějších období. V letech 1608 - 1611 navštěvoval přerovskou bratrskou školu, po studiích v Německu na téže škole působil jako učitel a roku 1618 uzavřel v Přerově svůj první sňatek. Vystavena je "Kniha zapisování smluv svatebních", ve které je svatební smlouva Komenského s Mandalenou Vizovskou z 19. června 1618. Model nejstaršího pomníku J. A. Komenského na světě, který byl odhalen v Přerově v roce 1874, připomíná učitelské působení Komenského. Autorem pomníku je profesor pražské techniky akad. sochař Tomáš Seidan.
    Pomník je dnes umístěn před kostelem českobratrské církve v Přerově v ulici Čapky Drahlovského.
  • Učitelé - šiřitelé myšlenek J. A. Komenského - Pedagogické a didaktické myšlenky J. A. Komenského rozvíjeli a popularizovali zejména učitelé. Jejich úsilí vyústilo v řadu významných a dodnes vysoce ceněných publikačních počinů. Mezi ně patří především vydávání Komenského spisů a pedagogické literatury (edice Veškeré spisy J. A. Komenského), založení časopisu Komenský, který vychází dodnes, a vydání prvních českých didaktických obrazů zásluhou Karla Slavoje Amerlinga (1807 - 1884).
    Expozice připomíná také dva významné komeniology, spjaté s Přerovem a přerovským muzeem: Františka Slaměníka (1845 - 1919, zakladatel Muzea Komenského a redaktor časopisu Komenský) a Josefa Krumpholce (1870 - 1950, Slaměníkův pokračovatel a redaktor Vlastivědného sborníku střední a severní Moravy). Stropní freska, jediná zachovalá v celém zámku, je empírového původu.
  • Školní třída z doby Komenského - Učebna (školní světnice) ze 17. století je rekonstruována na základě dobových vyobrazení, zejména podle Komenského spisů Orbis pictus a Vestibulum.V místnosti s renesančním oknem, kachlovými kamny, trámovým stropem a dřevěnou podlahou je umístěn dlouhý dřevěný stůl s lavicemi pro starší žáky, řečnický pult (katedra) pro učitele a lavice pro žáky nejnižších ročníků (v jedné místnosti konali výuku vedle učitele i jeho pomocníci).
    Dobový vzhled třídy doplňují přesýpací hodiny, dřevěný mikroskop, jednoduché didaktické obrázky, husí brk, trojnožky k přípravě inkoustu a ukázka dobového písma na tabulce.Vzhled školní třídy, který je zachycen v této expozici, se v následujících dvou stoletích téměř nezměnil.
  • Školní třída a kabinet měšťanské školy z dob Rakouka-Uherska - Učebně vévodí stupínek s katedrou a stahovací tabulí, na čelní stěně visí kříž a obraz císaře. Střed třídy vyplňují dlouhé lavice pro žáky (škamny). Na lavicích jsou položeny dobové sešity, dřevěné psací tabulky, výkresy a psací potřeby. V místnosti je umístěna řada vyučovacích pomůcek - mapa Moravy a Slezska, mapa Rakouska-Uherska, školní obrazy, Machův vlnostroj, hudební nástroje (mj. harmonium, na které v minulosti hrával přerovský učitel hudby a skladatel Josef Čapka Drahlovský).
    K vybavení třídy patří také školní zvon, školní řád, umyvadlo se džbánem na vodu, kamna, plivátko, poličky a věšáky. V prosklených skříních ve školním kabinetu jsou vystaveny názorné učební pomůcky pro zeměpis, fyziku, chemii, biologii a další vyučovací předměty. Na stěnách jsou plastické obrazy ptáků z brněnského ateliéru J. Schrolla. Učební pomůcku do dějepisu zhotovil z archeologických nálezů Jan Havelka, profesor Slovanského gymnázia v Olomouci. Vybavení kabinetu doplňuje pracovní stůl učitele, kamna a telefonní přístroj.
  • Školní třída z dob 1. republiky - Místnost je uspořádána jako třída nejnižšího stupně měšťanské školy z let 1918 - 1938, s modernějším nábytkem a zařízením, s učebnicemi a didaktickými pomůckami výhradně domácího původu.Na čelní stěně nad katedrou visí portrét prezidenta Československé republiky; znak republiky a dobová mapa zachycují změny po rozpadu monarchie. Ve výklenku místnosti je socha T. G. Masaryka od přerovského sochaře Josefa Bajáka. Lavice jsou modernější, jedna pro dva žáky, na lavicích leží učebnice různých předmětů. U zadní stěny je umístěna šatní lavice s věšákem. Celkový vzhled třídy doplňují plastické mapy firmy FALCO, školní obrazy s vlasteneckými tématy, skříně s dobovými vyučovacími pomůckami, zmodernizované umyvadlo, kamna a secesní klavír.
  • Školní třída z 50. let 20. století - Interiér jednotřídky národní školy dokumentuje vývoj naší školy po roce 1948. Třída je vybavena lavicemi s odklápěcími sedadly, na deskách lavic jsou k prohlédnutí učebnice pro různé předměty. Portréty státníků na čelní stěně, citáty, nástěnky s myšlenkami budování socialismu a pionýrská symbolika dokreslují ideologické ovzduší ve třídě (pionýrské schůzky, sběr odpadových surovin, kaštanů a chroustů, výchova ke školnímu spoření). Vybavení třídy doplňuje mapa Československé republiky, kompletní soubor kvalitních didaktických obrazů "Živá abeceda", dobové počitadlo, umyvadlo a džbán na vodu. U zadní stěny stojí věšák a lavice, sloužící k odložení svrchního oděvu a obuvi žáků.
  • Tajemství tónu zvonu - Vznik této expozice, vytvořené v roce 1998 v prostorách zrekonstruované věže přerovského zámku, byl inspirován existencí rodinné zvonařské dílny Marie Tomáškové-Dytrychové v Brodku u Přerova. Dílnu založili v roce 1950 manželé Josef a Laetitie Dytrychovi a jejich značka - snítka túje severské - je živá dodnes. Za celou dobu své existence dílna odlila již několik tisíc zvonů; mezi největší patří např. zvon Urban (5 250 kg), určený pro košický dóm.
    V expozici je zastoupeno 16 velkých zvonů brodecké provenience, určených pro kostelní, příp. radniční věže, a 22 malých pro různé využití. Věž přerovského zámku byla osazena 23 historickými zvony různého původu, které muzeum zakoupilo od brodecké dílny, kam byly v minulosti dodávány jako surovina pro výrobu nových zvonů. Péčí rodiny Dytrychových se je podařilo uchovat. Soubor prezentuje zvonařské dílo od 2. poloviny 15. století do 20. století. Nejstarším zvonem je nedatovaný, pozdně gotický zvon, připisovaný košické dílně mistra Ulricha.
  • Odboj na Přerovsku 1914-1989 - Expozice prezentuje na dokumentech regionálního charakteru protagonisty a události odboje. V chronologické linii souběžně sleduje jak odboj domácí, tak zahraniční. Z přerovského regionu pochází řada osobností, které jeho rámec výrazně překročily. Slavomír Kratochvil, člen TJ Sokol v Přerově, byl první obětí protirakouského odboje v českých zemích a jeho poprava hluboce ovlivnila i názory T. G. Masaryka. Neméně významnou osobností byl i František Rasch, vůdce největší vzpoury v dějinách rakouského námořnictva v boce Kotorské.V řadách zahraničního vojska - československých legiích - bojovalo přes 1 400 mužů z přerovského regionu a 198 na frontách 1. světové války zahynulo. Do zahraničí směřovali i ti, kteří se nehodlali smířit s nacistickou okupací v období protektorátu. Domácí odboj vyvrcholil 1. 5. 1945 Přerovským povstáním, které si vyžádalo 53 obětí. Stalo se signálem pro rozpoutání série podobných povstání v českých zemích.
    Odboj proti komunistickému režimu si v přerovském regionu vyžádal 314 vězněných, 4 občané byli popraveni.
  • Entomologie - Expozice hmyzu v Muzeu Komenského je ukázkou celoživotního díla zaníceného sběratele, přerovského rodáka, učitele a entomologa světového jména Ladislava Hudečka (1872 - 1941), který měl neobyčejně široké přírodovědné znalosti a své entomologické sběry vyměňoval s celým světem. Svou sbírku hmyzu v roce 1927 zčásti prodal a zčásti věnoval přerovskému muzeu. Sám ji zde instaloval jako expozici a odborně na ni dozíral. Dodnes je prezentována v nezměněné podobě, což dokumentuje její profesionální úroveň i expoziční cit jejího tvůrce. V expozici je v 186 entomologických krabicích vystaveno více než 22 tisíc jedinců 9 tisíců druhů hmyzu z celého světa. Zvlášť cenné jsou vývojové cykly motýlů s modely živných (žírných) rostlin.
    Součástí expozice je i bysta L. Hudečka od sochaře Josefa Bajáka.
  • Mineralogie - Tvůrcem a zakladatelem kolekce nerostů v přerovském muzeu byl ing. Alois Němec (1886 - 1959), bývalý ředitel Středomoravských elektráren, zanícený mineralog, uznávaný odborník a významný autor ve svém oboru. Sbíral minerály a horniny z celého světa a vyměňoval je za nálezy z Čech a Moravy. Svou sbírku zpracovával vědecky a moderně podle nalezišť, původu, vzniku a v návaznosti na geologický vývoj Země a mineralogický a geologický systém. Pro přerovské muzeum byla jeho sbírka získána v roce 1935. Obsahuje 2 358 položek a kromě nerostů neboli minerálů zahrnuje také horniny a zkameněliny. V expozici je umístěna bysta A. Němce od sochaře Igora Kitzbergra. V nedávné době prošla mineralogická expozice náročnou renovací, při které byl upraven mineralogický i geologický systém a zvýrazněno umístění nerostů a hornin z regionu Přerovska.
    V roce 2000 byla mineralogická expozice rozšířena o 270 minerálů, hornin a zkamenělin z daru Františka Zedka ze Švýcarska. F. Zedek se narodil v nedalekých Sobíškách a vypracoval se na předního znalce a sběratele v mineralogii. V jeho kolekci zaujmou např. překrásné ametysty a zkamenělé otisky pravěkých rostlin - dendrity.
  • Národopis Hané a Záhoří - Expozice je tematicky rozdělena na tři okruhy.Ve vstupní části s reprodukcemi dobových vyobrazení hanáckého kroje a rekonstrukcemi pracovních krojů je připomenuta národopisná pracovnice Františka Xavera Běhálková z Tovačova. Druhá část je tematicky zaměřena na život záhorských Hanáků od narození do stáří (narození, dětský věk, školní léta, svatební zvyky, dospělost a stáří) s důrazem na tradiční oděv. Třetí část prezentuje hanácké kroje z centrální Hané a je věnována lidovým obyčejům od jara do zimy. Jaro představuje dívka v hanáckém kroji a symbol jara - Velikonoce, léto zastupuje hanácký pár hospodyně a hospodáře a lidové tradice při dokončení polních prací, podzim symbolizuje žena v hanáckém smutečním kroji a zvyky v období Dušiček, zimu zpodobňuje žena v domácím kroji u přádla v selské jizbě, mikulášské a vánoční pečivo a masopustní zvyky.
    Expozici doplňuje hanácká svatba.Vitrína v rohu třetí části expozice je věnována přerovskému a uničovskému modrotisku, který byl významným materiálem ke zhotovování krojových součástí (sukní, zástěr).
  • Archeologie Přerovska - Expozice je instalována v sedmi místnostech pozdně gotických sklepů přerovského zámku na Horním náměstí. Seznamuje návštěvníky s počátky osídlení města Přerova i přerovského regionu, počínaje nejstaršími doklady lidské přítomnosti ve starší době kamenné, přes mladší dobu kamennou, dobu bronzovou, železnou, laténskou, římskou a slovanskou až po práh raného novověku (přelom 15. a 16. století).
    Významné archeologické lokality regionu prezentují autentické archeologické nálezy, fotografie i trojrozměrné rekonstrukce.Samostatný oddíl expozice představuje rekonstrukce hradní černé kuchyně z období raného novověku (16. - 17. stol.). Tato černá kuchyně byla v prostorách pozdně gotických pernštejnských sklepů zjištěna při stavebně historickém průzkumu a patří k nejlépe dochovaným památkám svého druhu v České republice
  • Veduty města přerova - Expozice je umístěna ve věži zámku, možnost vyhlídky.
  • Pamětní Síň Malíře Augustina Mervarta a sochaře Josefa Bajáka -

 
Zajímavost

Před muzeem je pomník Jana Blahoslava od významného českého sochaře Františka Bílka. V muzeu je obřadní síň pro svatby.
 
Kulturní akce


Zobrazit také loňské akce ...

     
    Otevírací doba

    březen: středa, sobota, neděle 900 - 1700
    duben - říjen: denně kromě pondělí 900 - 1700
    listopad: středa, sobota, neděle 900 - 1700
    Jindy pouze po předchozí dohodě.
     
    Vstupné

    Stálá expozice nebo 2 a více výstav: 30,- plné * 15,- snížené
    Pouze výstava: 5,- plné * 3,- snížené
     
    Prohlídkové okruhy

    Samostatně
     

     

     
     
    Doplňkové služby

    Prodej publikací a upomínkových předmětů.
     
    Foto, kamera

    ano * ano
     
    Bez bariér

    Pouze bezbariérové WC.
     
    Parkování

    ano * ano
     
    Provozovatel

    Muzeum Komenského v Přerově, Horní nám. 7, 751 52 Přerov
     

      


     

     
    Vyhledat možnosti ubytování ...
     
     
     

     

     

     
     
     
       Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
     
       Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
       Všechna práva vyhrazena © 2000-2015